Celostátní zakončení letošní turistické sezóny – pochod Za posledním puchýřem – se konalo ve dnech 16. – 18. listopadu v Plzni. Náš odbor KČT reprezentovalo 15 účastníků, kteří, aby nepřišli o nic z připraveného bohatého programu, vyrazili již ve čtvrtek. A dobře udělali, protože odjezdy autobusů na některé z fakultativních poznávacích zájezdů byly v pátek již v 7 hodin ráno. Na tyto zájezdy jsme se rozdělili - část si vybrala baroko severního Plzeňska, část rozhledny jižního Plzeňska. V Plzni panovalo inverzní počasí, zataženo a vlezlé šedo, přesto byli všichni spokojeni. Krásám barokních kostelů a zámků by sice trocha sluníčka slušela, ale i bez něj z nich vyzařoval vznešený duch historie. A ti, co lezli po rozhlednách, byli odměněni překrásným pohledem z rozhledny Sedlo u Sušice, která byla již nad hranicí oblačnosti, a z které byl překrásný výhled na hřebeny Šumavy, hrad Kašperk i krásně ojíněné údolí pod rozhlednou.
Zatímco první den byl převážně o cestách autobusem a krátkých vycházkách k vybraným cílům, další den tomu bylo opačně. Účastníci Puchýře byli odvezeni autobusem do sousedního Starého Plzence, aby odtud absolvovali zvolené pochody na 11, 16, 22 nebo 32 kilometrů. Začátek byl pro všechny stejný – ze Starého Plzence po naučné stezce k rotundě sv. Petra a Pavla na Hůrce a dále ke zřícenině hradu Radyně. Zde se trasy dělily, aby se všechny opět sešly na kontrole v restauraci U Matasů v Černicích. Odtud se šlo společně do cíle v Plzni. Ti nejotrlejší z nás se potom ještě zúčastnili večerní společenské zábavy.
Nedělní ráno pak znamenalo zabalit svoje bágly a vyrazit směr nádraží Plzeň, Praha, Lanškroun.
Tak zase příště – tentokrát v Humpolci.
Text: Kostelecký
Foto: Parent, Kostelecký
